Od jednoho z teplických pátračů jsem obdržel zajímavou raritu. Pan Zdeněk Mašek mi zaslal článek uveřejněný dne 2. 3. 1926 v časopise Československý kurýr, v němž se píše o strašidle řádícím na Teplicku. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě nejedná o zločin, ale teplické strašidlo je spíše odlehčující kuriozitou, porušíme chronologii a v čase se protentokrát přesuneme z roku 1890 do období první republiky. Panu Zdeňkovi děkuji a vítám ho v Klubu pátračů. Zde je doslovný přepis článku:
V okolí Duchcova (Dux, pozn. aut.) a Teplic (Teplitz, pozn. aut.) v severních Čechách mají sensaci: před několika dny zjevilo se totiž v Duchcově půlnoční strašidlo a svojí strašidelností přivádělo noční chodce v úžas. Již nejen děti, ale i dospělí báli se jíti v noci samotní ulicemi. Konečně se musila do toho vložiti policie a uspořádali na strašidlo hon. „Vopravdické“ strašidlo zmizelo jí však skutečně jako duch. Ode dne honičky se v Duchcově neukázalo.
Krátce nato zjevilo se však strašidlo opět. Tentokráte v obci Prosetice (před nedávnem ještě Prasetice zvané) u Teplic (Prasseditz, pozn. aut.). Šla z něho hrůza: byla to mohutná postava v šedivém přehozu, s velkou hlavou a hroznýma, ve tmě fosforeskujicíma očima. Obyvatelstva se zmocnila hrůza. Konečně rozhodlo se několik srdnatých mládenců, že tomu strašidlu přijdou na kloub. Ať se jen těší, dopadnou-li je!
Ozbrojili se jednou večer podávkami, lopatami a podobnou zbraní a hajdy na strašidlo. Číhali na ně u každého rohu, ale strašidlo ne a ne se ukázat. Náhle jeden ze srdnatých chlapíků vykřikl: „Ježíšmarja, tam je!“ Zvolání to mělo býti signálem k útoku, mělo však účinek zcela opačný. Sotva se totiž mládenci přesvědčili, že strašidlo je skutečně tam, odhodili všichni do jednoho své zbraně a byli také „titam“. Strašidlo, které dnes bylo skutečně velmi „strašidelné“, se mohlo nad srdnatostí mládenců uchechtat. Pak dalo zase několik dnů pokoj; až nyní se zase hlásí z Teplic, že u tamního hřbitova provádí znovu své reje a nedá pozdním chodcům pokoje. Teplická policie má nyní nařízeno chytiti je stůj co stůj. Je prý mu již na stopě a ví prý dokonce, jak se to strašidlo jmenuje „v civilu“. Čekají jen, až mu jeho činy dokážou.
*
Tolik tedy přinesl Československý kurýr. Pokud se „pachatele“ skutečně podařilo dopadnout, asi by nás zajímalo, jaký trest si „vystrašil“.

Československý kurýr ze dne 2. 3. 1926.

Znáte zajímavý zločin, který se na Teplicku odehrál před rokem 1945 a rádi byste o něm četli na této stránce? Chcete se s ostatními členy klubu podělit o dojmy z této stránky či s nápady na její zlepšení? Zapojte se do diskuzního Klubu pátračů a napište nám.

