Teplické zločiny TEPLICE (TEPLITZ), ŽATEC (SAAZ), C. K. KRAJSKÝ SOUD V LITOMĚŘICÍCH, 1. 12. až 19. 12. 1894:
V první části nazvané „Mrtvola mezi slaměnými stohy“ jsme se vrátili do sychravého listopadového rána roku 1894, v němž byla v kůlně na poli u Rindskopfovy továrny na krajky a záclony, nedaleko trati Ústecko-teplické dráhy, dne 24. 11. nalezena zohavená mrtvola četnického strážmistra Franze Janische. Vedením vyšetřování vraždy byl pověřen c. a k. četnický rytmistr von Riedlinger, který s pomocí četnických sborů usilovně pátral po pachatelích.
Ohlasy na vraždu četníka v dobovém tisku
Než se vrátíme k postupu ve vyšetřování, podívejme se do vybraných česky i německy psaných periodik, která vycházela v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, z konce listopadu a prosince roku 1894. O vraždě teplického četníka informovaly významnější noviny ve všech koutech českých zemí i české noviny vydávané za oceánem. Zřídka se v nich objevily zajímavosti, které teplické noviny Teplitz-Schönauer Anzeiger neuváděly. Jelikož se v počáteční fázi případu mohlo jednat o klíčové informace, v teplických novinách se některá jména nemusela objevit z taktického důvodu, neboť se předpokládalo, že místní noviny by se nejsnáze dostaly do rukou podezřelému nebo jeho komplicům. Jindy mohlo jít o nepřesnou interpretaci původní informace, či zveřejnění neověřených zvěstí.
Národní listy, odpolední vydání, středa 28. 11. 1894
Odpolední vydání pražských Národních listů ze středy 28. 11. 1894 o zločinu informovalo v krátkém sloupku, jenž se s teplickými novinami rozchází hned v několika ohledech. Franz Janisch byl coby četnický strážmistr přidělen do Teplic v lednu roku 1893. V listopadu roku 1894 to tedy nebyly celé dva roky. Listy navíc zmiňují, že drážní hlídač Janische na tuláky sám upozornil, zatímco teplické noviny uvedly, že Janisch šel prozkoumat kůlnu se slaměnými stohy z vlastní iniciativy. V závěru Národní listy uvádějí, že mezi podezřelé byli zahrnuti jakýsi Kučera a Fischer. Tato jména se v teplickém tisku toho času vůbec neskloňovala, přičemž nepochybíte, pokud si je už nyní zapamatujete.
Zdroj: Národní digitální knihovna.
Lidové noviny, středa 28. 11. 1894
Moravské Lidové noviny o zločinu informovaly krátkou zprávou. Jako zajímavost může posloužit netypické skloňování názvu města Teplice, počeštění křestního jména Franze Janische a opět se objevující jméno podezřelého tuláka Kučery, který byl krátce před činem propuštěn z plzeňské trestnice.
Zdroj: Národní digitální knihovna.
Budweiser Zeitung, pátek 7. 12. 1894
Teprve v pátek 7. 12. 1894 přinesly informaci o teplickém zločinu českobudějovické německy psané noviny. Obsah článku se v ničem nerozchází s informacemi otištěnými v teplických novinách.
Zdroj: Národní digitální knihovna.
Prager Tagblatt, Slávie a Tagesbote aus Mähren und Schlesien
Z dalších periodik, v nichž se zpráva o vraždě teplického četníka objevila, jmenujme například Prager Tagblatt z večera 26. 11., prosincové vydání Slávie, týdeníku vycházejícího pro české krajany žijící ve státě Wisconsin (USA), který zprávu převzal z Národních listů, nebo prosincové ranní vydání Tagesbote, novin určených německy mluvícím čtenářům na Moravě a ve Slezsku.
Zdroj: Národní digitální knihovna.
Podezřelý se pokusil zabít četníka v Žatci
Nyní se však vraťme k samotnému vyšetřování. Teplické noviny již v sobotu 1. 12. 1894 informovaly o zadržení dvou vážně podezřelých mužů. V Teplicích byl zadržen jistý Anton Pohl, v Žatci (Saaz) pak jistý Wagner, který byl krátce před vraždou Janische propuštěn z vyšetřovací vazby, v níž seděl za pokus o vraždu velitele žatecké četnické stanice Wünsche. Na zimních kabátech obou zadržených byly nalezeny krevní skvrny, které Pohla i Wagnera okamžitě zařadily mezi vážně podezřelé. Wagnerovi se podařilo z obvinění z žateckého pokusu o vraždu vyvlíknout pomocí alibi, které mu zajistili členové zločinecké bandy, k níž podle indicií sám patřil.
„Kdyby obyvatelstvo, namísto aby ze strachu odmítalo svědčit, podpořilo snahy úřadů, museli by již dávno být viníci vydáni spravedlnosti, neboť museli v neděli dopoledne po vraždě projít rušnými částmi města a být spatřeni mnoha lidmi. Není myslitelné, že by si některý z kolemjdoucích nevšiml něčeho podezřelého. Také železniční cestující a železniční personál by mohli poskytnout důležité podněty ohledně směru, kterým se zločinci dali na útěk,“ psaly teplické noviny.
Wagnerovo alibi obstálo, kabát však budil podezření
Vyšetřování Janischovy vraždy bylo u c. a k. okresního soudu v Teplicích ukončeno a spisy byly předány c. a k. krajskému soudu v Litoměřicích. Společně s případem byl k litoměřickému soudu přepraven také podezřelý Anton Pohl.
Z c. a k. okresního soudu v Žatci dorazilo ke krajskému soudu několik vyšetřovacích protokolů týkajících se zadrženého Wagnera, z nichž vyplynulo, že jeho alibi, podle něhož strávil noc, kdy byla vražda spáchána, u svého kamaráda Johanna Kiese v Libyni (Libin, obec na Lounsku), bylo Kiesem potvrzeno. Stav Wagnerova kabátu však naznačoval, že podezření proti němu rozhodně nebylo bezdůvodné. Na rukávu se sice nacházely jen zaschlé krevní kapky, avšak podrobnější zkoumání vnitřní strany kabátu odhalilo snahu o vyčištění rozsáhlých krevních skvrn. Při těchto pokusech se načervenalá tekutina nepochybně vsákla do spodní části rukávu, kde se nahromadila a vytvořila načervenalé mapy. Krevní skvrny na vnější straně se však patrně nepodařilo vyčistit docela, neboť na jejich místě byl našitý pruh látky. Wagnerova potřeba zakrýt stopy na svém oděvu byla tedy zjevná.
Vyšetřování na cestě do slepé uličky?
V případu se objevuje ještě jméno jakéhosi Czorčana, o němž se zmiňují teplické noviny ve svém vydání z 5. 12. 1894. Nejsem si jist, zda se nejedná o nepřesný přepis českého jména, avšak další zmínky o Czorčanovi jsem nenašel. Ten měl být držen ve vyšetřovací vazbě litoměřického soudu. Původní podezření proti němu se však rozplývalo a brzy byl propuštěn z vazby.
V úterý 4. 12. 1894 byl v Trnovanech zadržen tulák, jenž na kritickou noc neprokázal alibi, a proto byl jako podezřelý zatčen a dopraven k c. a k. okresnímu soudu v Teplicích. Při okamžitě zahájeném výslechu však nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by mohly podezření blíže odůvodnit. Na oděvu zadrženého nebyly zjištěny žádné podezřelé stopy. Tvrdil, že jej 22. 11. 1894 propustili z vězení v Plzni a měl na sobě tytéž šaty, v nichž odešel (teplické noviny jeho jméno neuvedly, avšak pozornějším z vás patrně došlo, že se může jednat o již zmíněného Kučeru). Jeho zatčení po Teplicích vyvolalo klamné fámy, že vrah byl konečně dopaden. Mezitím byl Wagner eskortován ze Žatce do Teplic, kde byl konfrontován se dvěma muži, kteří byli zadrženi krátce před jeho převozem. Konfrontace však nepřinesla žádný posun ve vyšetřování.
Odměna za informace vedoucí k pachateli
Za účelem podpory spolupráce veřejnosti s vyšetřujícími orgány vypsalo c. a k. okresní hejtmanství v Teplicích odměnu ve výši 500 rakousko-uherských korun za informace vedoucí k dopadení pachatele. Zde pouze doplním, že po měnové reformě v roce 1892 se vedle zlatých začaly používat koruny, přičemž hodnota jedné zlatky odpovídala dvěma korunám. Zda vypsaná odměna přinesla své ovoce a jaké další zvraty následovaly ve vyšetřování vraždy četníka Janische, se dozvíte v příští části pátrací série.
Zdroj: Teplitz-Schönauer Anzeiger, ročník 34., číslo 101., středa 19. 12. 1894 / Österreichische Nationalbibliothek.
*
Úvodní koláž. Autor: Martin Vršecký. Zdroj: K. K. Gendarmerie, Alamy, Old Teplice, Teplitz-Schönauer Anzeiger, ročník 34., číslo 95., středa 28. 11. 1894.
