Teplické zločiny NOVÁ VES (NEUNDORF), HRDLOVKA (HERRLICH), LAHOŠŤ (LOOSCH), OSEK (OSSEGG), 8. 8. 1897 až 14. 8. 1897:
Obec Nová Ves (Neundorf)1 bychom na dnešních mapách hledali marně. Nacházela se přibližně 2 km jižně od Oseka (Ossegg) a těsně sousedila s obcí Hrdlovka (Herrlich). Roku 1899 se obě obce výnosem c. a k. místodržitelství odloučily od poddanského vztahu k oseckému klášteru, staly se jedním správním celkem a získaly název Nová Ves–Hrdlovka.
Rozmach obce na pozadí uhelného průmyslu
Situace původně poklidných zemědělských osad se začala postupně a nezadržitelně měnit se zakládáním hlubinných hnědouhelných dolů v blízkém okolí. V roce 1870 byl založen důl Nelson, v roce 1871 Pokrok a v roce 1891 Alexander. Jak uvádějí oficiální stránky města Osek, v roce 1919 ve vsi žilo 937 Němců a 2 866 Čechů a z obce se stalo malé průmyslové městečko.
V roce 1920 byl otevřen Dělnický dům a v roce 1926 byla dokončena výstavba hornické kolonie. Rozvoj hornictví vedl k výraznému růstu zástavby, v jehož důsledku se Nová Ves–Hrdlovka zhruba trojnásobně zvětšila a původně oddělené obce splynuly nejen správně, ale i urbanisticky. Roku 1927 byl název obce zkrácen pouze na Hrdlovka.
Zdroje: www.starepohledy.cz, FrýTajm Osek.
Od roku 1955 se mezi Osekem a Duchcovem (Dux) rozrůstal povrchový lom Pokrok. V letech 1957 až 1958 bylo rozhodnuto o založení Osecké výsypky pro potřeby tohoto lomu. Uhelné zásoby nejkvalitnějšího uhlí v pánvi na dole Alexander (v té době pojmenován po prezidentu Gottwaldovi) se postupně dotěžovaly. Zbýval již pouze pilíř uhelné sloje pod obcí, což se stalo jednou z hlavních příčin následného rozhodnutí o její likvidaci, přijatého v roce 1969 Krajským národním výborem v Ústí nad Labem.
Od roku 1963 byly zahájeny první demolice, na něž navázaly další v letech 1970 až 1975. Celkem bylo demolováno 231 obytných objektů. Obyvatelé byli přestěhováni do nového panelového sídliště v Oseku.
Na srovnávacích mapách je rukou vyznačena obec Nová Ves (Neundorf). Na horní mapě z poloviny 19. století spatříme Novou Ves jižně od Oseka (Ossegg) a západně od Duchcova (Dux). Z mapy je patrné těsné sousedství Hrdlovky (Herrlich), díky němuž obě obce v průběhu času splynuly správně i urbanisticky v jeden celek. Na dolní mapě ze současnosti je vyznačeno místo, kde se obec nacházela. Zdroj: mapy.cz.
Tragické pokračování slavnostního sjezdu hasičů
Vraťme se nyní do roku 1897, do období, kdy Nová Ves a Hrdlovka stále podléhaly oseckému klášteru a ještě nebyly administrativně spojeny v jednu obec.
V neděli 8. 8. 1897 se v Lahošti (Loosch) konal sjezd hasičů z celého duchcovského okresu. Dobová zpráva z teplických novin ze středy 11. 8. 1897 tuto událost popisuje jako velmi slavnostní. Na počest hasičů byla obec vyzdobena vlajkami, stuhami a věnci. V průběhu dopoledne přijeli hosté, kteří byli velmi srdečně vítáni svými lahošťskými kolegy. Odpoledne se konalo hasičské cvičení, při němž se podle teplických novin zvláště vyznamenal hasičský sbor z Oldřichova (Ullersdorf). Večer se ve vyzdobeném sále hostince Wenzelhof konala hojně navštívená zábava, která hasičský den uzavřela.
Hasičského dne v Lahošti se zúčastnilo také osmnáct hasičů a dvě ženy z nedaleké Hrdlovky, kteří v pozdních odpoledních hodinách opustili hostinec, nasedli do žebřinového vozu taženého koněm a vypravili se na cestu domů přes Duchcov a Novou Ves (článek uvádí jednoho koně, byť pro tažení dvaceti osob museli být zapřaženi dva koně, případně jely dva vozy, z nichž každý byl tažený jedním koněm, pozn. aut.). Když kolem osmé hodiny večerní dojeli k hostinci Nürnberg v Nové Vsi, k zapřaženému koni přistoupil Václav Bureš ml., uchopil jej za udidlo a začal jej tlačit k příkopu, před nímž byla vyskládána hromada cihel.
Protože se Bureš ml. koně nechtěl pustit, seskočilo z vozu několik hasičů, zejména velitel hasičského sboru Ferdinand Zuber a hasič Anton Richter. Přistoupili k Burešovi ml. a ptali se jej na jméno. Bureš ml. se vzpíral a odmítal hasičům své jméno sdělit. Zuber a Richter se jej proto pokusili odvést k hrdlovskému starostovi, aby proti Burešovi ml. zasáhl a o incidentu uvědomil četnictvo. Jelikož se však Bureš ml. odmítal podrobit a snažil se vytrhnout, byl hasiči přemožen a zadržen.
Mezitím přiběhl Václav Bureš st., otec Bureše ml., a Josef Hrdlička. Bureš st. začal hasiče napadat pěstmi. Hrdlička měl pod kabátem schovanou pivní sklenici, kterou při rvačce neváhal použít. Hasiči Anton Richter a Franz Leitzner si náhle všimli, že Hrdlička se s pivní sklenicí chystá zezadu udeřit hasičského velitele. Anton Richter se vrhl na Hrdličku a uchopil jej z boku oběma rukama, aby sklenicí nikoho nezranil. Další z hasičů, Wenzel Liebscher, poté Hrdličkovi sklenici z napřažené ruky vytrhl, načež jej Anton Richter pustil.
Zdroje: www.starepohledy.cz, Teplitz-Schönauer Anzeiger, ročník 37., číslo 64., středa 11. 8. 1897, str. 7 (Österreichische Nationalbibliothek).
Tím by mohlo večerní drama před hostincem Nürnberg skončit, avšak k nejhoršímu se teprve schylovalo. Liebscher následně viděl, jak Josef Hrdlička sebral z ležící hromady dvě cihly, a to po jedné do každé ruky. Anton Richter ustoupil o několik kroků zpět, čelem obrácen k Hrdličkovi, načež Hrdlička jednu z cihel hodil po Antonu Richterovi, který se zapotácel a utrpěl lehké zranění.
Od potyčky k zabití
V té chvíli se před hostincem již shromáždilo několik lidí, kteří nabírali cihly a házeli jimi po hasičích. Anton Richter, poznávaje, že on i celé osazenstvo vozu jsou ve vážném nebezpečí, chtěl místo neprodleně opustit. Když však učinil několik kroků, spatřil, že jeden z hasičů padá k zemi. Přispěchal k němu a poznal v něm svého bratra Franze Richtera, zástupce velitele hrdlovských hasičů, který se po zásahu cihlou do hlavy zhroutil k zemi a upadl do bezvědomí.
Franz Richter, který stál na krok od svého bratra Antona, v onen nešťastný okamžik zvedal ze země hasičskou čepici. Než ji však stačil zvednout, zasáhla jej do hlavy cihla, která byla Josefem Hrdličkou původně mrštěna po Antonu Richterovi.
Franz Richter byl neprodleně převezen k lékařskému ošetření, které se však ukázalo jako marné, neboť následujícího dne zemřel, a čin Josefa Hrdličky byl z těžké újmy na zdraví překvalifikován na zabití. Trojice výtečníků, Václav Bureš st., Václav Bureš ml. a Josef Hrdlička, byla ještě téhož večera zatčena četnictvem v hostinci Nürnberg a dopravena k c. a k. okresnímu soudu v Duchcově.
Smrt hasiče jako nástroj národnostní agitace?
Teplické noviny Teplitz-Schönauer Anzeiger o incidentu poprvé informovaly veřejnost ve svém vydání ze středy 11. 8. 1897 v článku tendenčně nazvaném „České útoky“ (Tschechische Ueberfälle), který předestírá, že k incidentu došlo ve velmi vypjaté době. Obsah článku klade důraz na skutečnost, že němečtí hasiči byli napadeni českými lidmi. Chování shromážděných osob, házejících po hasičích cihly, kamení a klacky, označil teplický tisk za pobuřující projev české nenávisti vůči německy mluvícím obyvatelům Čech.
Zdroj: Teplitz-Schönauer Anzeiger, ročník 37., číslo 64., středa 11. 8. 1897, str. 9 (Österreichische Nationalbibliothek).
Poslední rozloučení se zástupcem velitele hrdlovských hasičů Franzem Richterem se konalo ve čtvrtek 12. 8. 1897 v hrdlovské smuteční síni, odkud byl vypraven pohřební průvod do Oseka, kde byl Franz Richter uložen k věčnému odpočinku. O události referoval teplický tisk v sobotu 14. 8. 1897. Podle něj se pohřbu zúčastnilo přes dva tisíce smutečních hostů.
Zastoupeni byli členové hasičských okresních svazů z Teplic, Bíliny, Duchcova a Mostu, dále hasičské sbory z Mostu, Duchcova, Bíliny, Břežánek, Ledvic, Oldřichova, Hrobu, Oseka, Libkovic, Pozorky, Trnovan, Hudcova, Jeníkova a Hrdlovky. Přítomen byl i tělovýchovný spolek Jahn z Nové Vsi, vojenský spolek, I. spolek vojenských veteránů z Oseka, pěvecký sbor Arion z Háje u Duchcova, úřednictvo hnědouhelných dolů a obecní zastupitelstvo Nové Vsi. Členové hrdlovského obecního zastupitelstva spustili rakev do hrobu.
Závěr článku se opět vrátil k tématu česko-německé nevraživosti a dodal, že v Nové Vsi a Hrdlovce po tomto hrůzném činu panovalo strašlivé rozrušení. „Začalo se důkladně uklízet mezi Čechy,“ psaly noviny. V Nové Vsi, Hrdlovce a Oseku mělo být vypovězeno nejméně 180 českých nájemníků. K ilustraci poměrů byla v článku zmíněna také událost z Lomu u Mostu (Bruch). V neděli 8. 8. 1897 večer projíždělo několik německých výletníků na vozech přes Lom ve směru do Litvínova (Oberleutensdorf). Na výjezdu z Lomu se po silnici přihnala horda Čechů, nabírala hlínu a prach do papírových sáčků a ty pak házela do vozů. Nakonec začaly létat kameny, přičemž jedna z dam byla lehce zraněna na oku.
Společenská atmosféra v českém pohraničí byla nebývale vypjatá. Přepadení, při němž přišel o život devětačtyřicetiletý zástupce velitele hasičů Franz Richter, ženatý otec pěti dětí, se stalo exemplárním případem v rámci tehdejší národnostní agitace. Jednalo se o zabití z národnostní zášti, nebo o událost, která se stala symbolem širšího konfliktu? Abychom nenabývali pouze jednostranného pohledu, s obsahem německého i českého tisku, který se události věnoval, i s dobovým politickým kontextem se seznámíme v další části pátrací série „Případ Neundorf“.
*
Autorský komentář:
Cílem autora je zpracovávat materiály, které odrážejí tehdejší atmosféru ve společnosti, s úmyslem dokumentovat konkrétní úsek dějin regionu v jeho historickém kontextu, nikoliv však prosazovat jakékoliv osobní stanovisko nebo hodnotit minulost z dnešní perspektivy.
Poznámka k případu:
1 V německých pramenech je název obce Nová Ves uváděn střídavě jako Neundorf či Neudorf.
Zdroje:
- „Feuerwehrtag“, Teplitz-Schönauer Anzeiger, rubrika „Z města a okolí“, 11. 8. 1897, str. 7.
- „Tschechische Ueberfälle“, Teplitz-Schönauer Anzeiger, zvláštní příloha, 11. 8. 1897, str. 9.
- „Das Opfer eines tschechischen Ueberfälles“, Teplitz-Schönauer Anzeiger, rubrika „Z města a okolí“, 14. 8. 1897, str. 7.
- „Zum Ueberfall in Neundorf“, Teplitz-Schönauer Anzeiger, rubrika „Z města a okolí“, 14. 8. 1897, str. 10.
- „Der Todtchlag, begangen an dem Feuerwehrcommandanten – Stellverter Franz Richter in Herrlich“, Teplitz-Schönauer Anzeiger, rubrika „Soudní síň“ (Gerichtshalle), 10. 11. 1897, str. 7.
Úvodní koláž. Autor: Martin Vršecký. Zdroje: Wikipedie, Freiwillige Feuerwehr Schneegattern, Alamy. Fotografie hasičů je pouze ilustrační.
