TEPLICE (TEPLITZ), TRNOVANY (TURN), 25. 2. 1891:
Když se v lednu roku 1891 v Městském divadle Teplice (Stadttheater Teplitz) připravovala scéna pro hru Cesta kolem světa za 80 dní, byl při tom i Leopold Hofmann, nevlastní syn zprostředkovatele jevištních dekorací, který zpočátku pomáhal s jejich instalací. Nedlouho poté, co se přibližně osmnáctiletý mladík ubytoval v místním hotelu, upoutal pozornost svého okolí marnivým utrácením peněz. Pořídil si například velociped, od místního řezníka koupil psa za 50 zlatých a spoustu dalších poměrně drahých věcí. Lidé jsou od přírody všeteční, a tak se prodejci začali pídit po tom, kde se u nevýznamného divadelního herce a technika najednou objevilo tolik peněz.
Krátce po horlivém nakupování začal Hofmann zakoupené věci vracet udiveným prodejcům, přičemž logicky nedostal zpět celý investovaný obnos, což přijal s podezřelým klidem. Když v hotelu zanechal dluh 20 zlatých a zmizel, jeho nekalé úmysly získaly zcela jasné obrysy.
Dne 23. 2. obdržela teplická policie telegrafickou zprávu od státního zastupitelství v Brémách, podle něhož byl Leopold Hofmann, známý také pod příjmením „Nagel“, stíhán pro krádež a měl být proto neprodleně zatčen.
Policie zahájila intenzivní vyšetřování, z něhož vyplynulo, že jistý „Nagel“ je angažován v divadelním souboru v Trnovanech (Turn). Večer se proto do divadla kromě diváků vypravili i policisté a políčili si na Hofmanna – Nagela v zákulisí. Potlesk obecenstva byl pro herce poslední, neboť ihned po představení byl zatčen a předán soudu. Další Hofmannovou rolí byl trestanec v kostýmu vězeňského stejnokroje.
Dle článku v Teplitz-Schönau Anzeiger ze dne 25. 2. 1891.
*
Bonus k případu: Cesta kolem světa za 80 dní v Teplicích

Programová brožura hry Cesta kolem světa za 80 dní uváděné pařížským Théâtre du Châtelet mezi lety 1920 až 1925. Zdroj: www.j-verne.de.
O první dramatizaci slavného románu, jehož autorem je Jules Verne, se pokusil francouzský dramatik a romanopisec Édouard Cadol. Jeho adaptace se však nesetkala se zájmem publika. Úspěšně oživit román na jevišti se povedlo až Adolphu d’Ennery. Velkolepě nastudovaná hra byla poprvé uvedena 8. 11. 1874 v Théâtre de la Porte Saint-Martin. Tato druhá adaptace je považována za oficiální divadelní verzi.
Obnovená premiéra této hry na scéně teplického divadla se konala 10. 1. 1891. Jak napsal Teplitz-Schönauer Anzeiger ve svém vydání z téhož dne, tato německá verze, svého času příznivě přijata v Berlíně, Vídni a Praze, nebyla pro teplické publikum nová, avšak krása a bohatost, s nimiž bylo dílo roku 1891 uvedeno, působily zcela novátorsky. Nejpůsobivější byla především velkolepost dekorací, které byly osvětleny barevnými elektrickými světly (nezapomeňme, že elektrické osvětlení v té době ještě nebylo tak běžné a jeho efekt byl pro publikum stále novinkou). Jevištní dekorace vytvořil dvorní divadelní malíř Friedrich Lütkemeyer z Koburku (městský okres v bavorských Horních Francích). Lütkemeyer tvořil jevištní scénu pro mnohá německá divadla a jako scénograf dosáhl mezinárodního významu. V roce 1912 měl ateliéry také ve Vídni, Londýně a Budapešti.
Zdroje: Wikipedie, Teplitz-Schönauer Anzeiger – „Theaternachrichten“ (10. 1. 1891), www.j-verne.de.
Úvodní koláž. Autor: Martin Vršecký. Zdroje: Wikimedia, agentura Alamy.

