Teplické zločiny V polovině února jsme otevřeli případ zavražděné Franzisky Klementové, která byla dne 8. 12. 1890 nalezena s těžkými zraněními hlavy v Jílovém u Děčína (Eulau). Dopadeným vrahem mladé ženy byl kovářský pomocník Adolf Karbe z Teplic (Teplitz). Motiv vraždy nebyl stoprocentně jasný, spíše domnělý. Klementová byla v době vraždy těhotná. Karbe svou oběť navíc okradl, což do poslední chvíle zapíral. Motivem mohlo být právě nenarozené dítě a snaha Klementové přesvědčit Karbeho, aby se o ni i o dítě postaral. Neznali jsme však detailní výsledky vyšetřování a pachatelův trest. Nad případem stále visely otazníky, k nimž nám poskytne odpovědi článek, který dne 11. 3. 1891 otiskl Teplitz-Schönauer Anzeiger v rubrice „Soudní síň“. Než se společně vydáme do soudní síně litoměřického okresního soudu, doporučuji vám oživit si případ, který najdete zpracovaný pod názvem Stopy vraha vedly do Teplic.
Nemanželský syn
Soudní proces s Adolfem Karbe proběhl 9. 3. 1891 za velkého zájmu veřejnosti. Článek popsal Karbeho jako vysokého štíhlého bruneta s malým knírkem, vousy a pohlednými rysy obličeje. Narodil se 7. 2. 1868 ve Velkém Chvojně (Böhmische Kahn, do roku 1948 České Chvojno, okres Ústí nad Labem) jako nemanželské dítě. Karbeho výchova byla svěřena dědečkovi. V plnění školních povinností byl nedbalý, apatický a vůči ostatním dětem spíše uzavřený. Tolik k obžalovanému.
Svědectví
Umírající Franziska Klementová byla na polní cestě nalezena náhodnou chodkyní Emilií Hamprechtovou, zaměstnanou v Modré (Riegersdorf). Ta odjela 8. 12. 1890 ke své matce do Jílového. Když se asi v 15 hodin vracela domů, zaslechla slabé chrčení, načež spatřila ženu ležící na polní cestě. Hlavu měla opřenou o kameny, jimiž byla cesta lemována po celé délce. Emilie Hamprechtová oznámila svůj nález matce Theresii. Jedna z žen se vydala za Fraziskou a druhá žena o nálezu informovala faráře Franze Fritsche. Ten sice nařídil převézt umírající do Modré k lékařskému ošetření, avšak, jak už víme z předchozího pátrání, během převozu Klementová svým zraněním podlehla.
Výsledky soudní pitvy
Následně byla nařízena soudní pitva, která doložila nezvratnost ženiny smrti. Klementová měla na hlavě několik lézí. Fatální však byla dlouhá a široce rozevřená rána na pravém týlním hrbolu, jejímž důsledkem žena zemřela na krvácení do lebeční dutiny. Dle soudního lékaře muselo být takové zranění způsobeno tupým předmětem s nepravidelným a ostrým povrchem. My už víme, že na místě činu byl nalezen kámen potřísněný krví, jenž sám Karbe ve svém přiznání označil za vražedný nástroj. Úder byl podle lékaře veden takovou silou, že o Karbeho úmyslu zabít Klementovou nemusel soudní porotu nikdo více přesvědčovat. Lékařem byla potvrzena i ženina gravidita.
„Kdybych ji neokradl já, udělal by to někdo jiný.“
Karbe u soudu potvrdil, že hlavním důvodem sporu mezi ním a Klementovou byl očekávaný potomek, který se měl narodit v únoru roku 1891 a na nejž se Klementová podle Karbeho velmi těšila. Tuto radost s ní nesdílel. Mladíkovi také vadilo, že Klementová byla starší než on.
Průběh nešťastné události Karbe popsal v podstatě shodně s výpovědí uvedenou v článku Stopy vraha vedly do Teplic. Zmínil pronásledování Klementovou, její nečekanou návštěvu u matky i společnou cestu zpět do Jílového. Klementová mu především vyčítala, že se zajímá o jiné ženy a o ni i o jejich nenarozené dítě nejeví zájem. Hádka eskalovala, Karbe ztratil zábrany, popadl ženu, hodil ji na zem a, aniž by odpověděl na její zvolání „co ode mě ještě chceš?“, uchopil kámen a Klementovou zabil. Žena v podstatě neměla možnost se bránit. Vše se odehrálo v rychlém sledu. Karbe pak dívce odcizil peněženku, rukávník, šátek a další osobní věci, což vysvětlil tím, že pokud by je nevzal on, ukradl by je někdo jiný. Zarazil mě fakt, že Karbe určil přibližný čas vraždy 7. 12. 1890 kolem 19. hodiny večerní. Klementová byla nalezena Emílií Hamprechtovou 8. 12. 1890 v 15 hodin. Podle její výpovědi Klementová nereagovala na podněty, ale chrčela, a bylo zjevné, že ještě není mrtvá. To znamená, že ležela v mrazu a trýznivě umírala přibližně 20 hodin, což je jen těžko představitelné utrpení.
Na otázku, zda se cítí vinen, odpověděl obžalovaný zcela klidně: „Ano.“ Soudní porota se jednomyslně usnesla, že se jedná o úmyslnou vraždu a krádež. V důsledku toho byl Karbe odsouzen k trestu smrti oběšením. Jak na závěr dodává Teplitz-Schönauer Anzeiger, vyhlášení rozsudku přijal odsouzený v klidu. A my tím můžeme případ z Jílového u Děčína definitivně uzavřít.
*
Úvodní koláž. Autor: Martin Vršecký. Zdroje: Old Teplice, Wikimedia Commons, agentura Alamy.
