Teplické zločiny TEPLICE (TEPLITZ), 31. 1. 1890:
Dne 5. 2. 1890 přinesl Teplitz-Schönauer Anzeiger zprávu o šokujícím krvavém činu, který se odehrál v centru města v pátek 31. 1. 1890. Nový rok byl stále čerstvý jako sníh na střechách domů, město svíral mráz, lidé si teprve zvykali na devítku v letopočtu a pro Moritze Steinera to měl být den jako každý jiný.
Teplický obchodník a městský zastupitel Moritz Steiner byl majitelem jednopodlažního domu č. 153 v Dlouhé ulici (Lange Gasse). Steinerův dům se nacházel vedle domu, v jehož přízemí byly provozovány masné krámy, které daly název uličce propojující Zelenou ulici (Grüne-Ring-Gasse) s Dlouhou. Pan Steiner byl vdovcem a v domě bydlel se svou neteří slečnou Löwitovou, která se starala o domácnost a pomáhala strýci v přízemním obchodě. Toho lednového pátku v domě byla ještě pomocnice jménem Hellerová.
Byl večer, brzy se setmělo, jak je v lednu obvyklé, slečna Löwitová byla v obývacím pokoji, zatímco pan Steiner se zdržoval dole v obchodě a pomocnice Hellerová uklízela podlahu v přízemí. Když slečna Löwitová vyšla z obývacího pokoje do předsíně, v jejím šeru spatřila dvě mužské postavy stojící v rohu místnosti. Vyděšeně se jich zeptala, co chtějí, načež ji jeden z mužů silně udeřil do hlavy. Sklátila se na zem a napůl při vědomí vnímala, jak ji oba muži svazují a pokračují v úderech.
Výkřiky slečny Löwitové zaslechla z přízemí paní Hellerová, která okamžitě spěchala na pomoc. Sotva však vyběhla schody, útočníci ji napadli a srazili k zemi. Mezitím pan Steiner, který o boji dvou žen s útočníky netušil, zamkl obchod a s lampou v ruce šel nahoru do svého bytu. Na tuto chvíli zřejmě pachatelé čekali, protože jakmile pana Steinera spatřili, vyrazili mu lampu z rukou a začali jej zuřivě bít dřevěnou tyčí.
Pomocnice Hellerová se však mezitím vzpamatovala, využila nepozornosti útočníků, bojujících s panem Steinerem, vyběhla z předsíně do pokoje, otevřela okno do ulice, z něhož začala volat o pomoc. Zoufalým křikem vzbudila pozornost kolemjdoucích, což přimělo pachatele k útěku. Uprchli stejným způsobem, jakým přišli – přes sousední dům, který od Steinerova domu dělila jen nízká zeď. Zmizeli zcela nepozorovaně otevřenými dveřmi a vmísili se do uličního ruchu.
Na místo dorazil policista Luger, který se snažil dostat do zamčeného Steinerova domu. Poté se vydal do sousedního domu, aby dostihl pachatele, kteří však stihli uprchnout ještě před jeho příchodem. Pan Steiner, těžce zraněný a krvácející, se dokázal vzchopit, odemknout hlavní dveře a vyjít na ulici, kde mu pomohli šokovaní kolemjdoucí, kteří jej odvedli do bytu jeho zetě, pana Brucka. Otevřenými dveřmi se do domu dostali policisté i četníci, aby jej důkladně prohledali. Je však známo, že pachatele v domě již najít nemohli. Co však v domě spatřili, přesvědčilo je o nebývalé brutalitě útočníků. Vnitřek domu byl potřísněn krevními skvrnami, což odpovídalo vážným zraněním napadených. Na schodišti dokonce našli malý kousek vlasové pokožky pana Steinera.
Ke zraněné slečně Löwitové i pomocnici Hellerové byl okamžitě přivolán lékař. Pan Steiner i slečna Löwitová zůstali v domácím ošetřování, zatímco paní Hellerová byla převezena do nemocnice Friedricha Wilhelma (dnešní Nemocnice Teplice).
Početný dav lidí, který se shromáždil v Dlouhé ulici, zůstal před domem č. 153 do pozdních nočních hodin. Zraněným byla projevována podpora z různých stran, zejména pan Steiner byl objektem velkého soucitu. Tento krvavý incident, za nímž stál loupežný motiv, byl středobodem hovorů v celém městě, nejčastěji se spekulovalo o pachatelích. V době uveřejnění zprávy však nebyly žádné stopy, které by vedly k jejich vypátrání, přestože pan Steiner za dopadení útočníků vypsal odměnu 300 zlatých.
Zdravotní stav pana Steinera byl i přes utrpěná zranění uspokojivý a měl velkou naději na úplné uzdravení. Stav obou žen byl rovněž příznivý – slečna Löwitová mohla brzy opustit lůžko, i paní Hellerová se rychle uzdravovala.
Na závěr dodávám, že dům s masnými krámy i jednopatrový dům pana Steinera byly později asanovány a nahrazeny honosnou nárožní stavbou Hotelu Central.
*
Masné krámy i dům č. 153, který vlastnil pan Moritz Steiner, později nahradil Hotel Central (nárožní budova). Zdroj: Facebook Malá Paříž.
