TEPLICE (TEPLITZ), 17. 3. 1890:
Co mohla napáchat kombinace neodklizeného sněhu, zběsilého domácího a palivového dřeva? Proč létali policisté a úředníci po schodech? A byl u toho rakouský spisovatel? Ne, to není začátek humoresky, ačkoliv by mohl být. O úsměvném, ale v jádru tragickém příběhu, který se odehrál dne 17. 3. 1890 v Mlýnské ulici, informoval o dva dny později Teplitz-Schönauer Anzeiger.
Ačkoliv byla již polovina března, zima se ještě nechystala předat panování jaru a ulice města zasypala čerstvým sněhem. Majitelé domů byli povinni tento sníh odklízet za přísné kontroly policistů dohlížejících na veřejný pořádek. Pan Adalbert Helm, který byl vlastníkem domu „Zum Helm“ v Mlýnské ulici č. 450 (Mühlstrasse), tohoto nařízení nedbal. Dlažba před jeho domem byla pokryta vrstvou sněhu, který tál a namrzal. Policista, provádějící rutinní kontrolu teplických ulic, si nedbalosti majitele všiml a rozhodl se jej navštívit s výzvou k dodržování předpisů. Pan Helm vyšel ze dveří bytu, a dříve než policista stihl svůj proslov dokončit, začal jej hrubě slovně napadat a nakonec mu zasadil tak silnou ránu do hrudi, že policista spadl ze schodů, vypotácel se z domu a bez prodlení šel o útoku pana Helma podat hlášení.
Případu agresivního pana domácího se ujala městská radnice, která pana Helma předvolala k jednání s městskými úředníky. Doručení dopisu s předvoláním se statečně ujal úředník Rutzer. Vydal se proto k domu č. 450 a odhodlaně zazvonil na pana domácího. Rutzer však ani nestačil vyndat dopis z aktovky, aby jej předal adresátovi, když se rozrazily dveře a v nich stál nasupený pan Helm s nožem v ruce, s nímž se rozmáchl na šokovaného úředníka. Ten na nic nečekal a dal se na úprk. Spisovatele H. von Zimmermanna (toto jméno si zapamatujte), který bydlel v témže domě, vyrušil hluk na chodbě, načež se šel podívat, co se za dveřmi děje. Rozběsněný Helm s nožem se na něj chystal zaútočit. Spisovatel rychle vběhl zpátky do bytu a zabouchl před Helmem dveře, čímž jen o vlásek unikl vážnému zranění, neboť útočník zabodl čepel nože hluboko do rámu dveří.
Za daných okolností bylo jediným východiskem podání trestního oznámení. Okresní soud v Teplicích nařídil Helmův výslech, avšak soudní úředník Dienelt dopadl stejně jako jeho předchůdci. Nejdříve byl slovně napaden a posléze svržen ze schodů. Soud proto na den 17. 3. 1890 nařídil Helmovo zatčení. K tomuto úkonu byli povoláni tři silní muži – četnický strážmistr Werner a policisté Schwarz a Hackenschmeid. Když muži vstoupili do domu a opatrně došli ke schodišti, domácí Helm zahájil palbu kusy palivového dřeva. Zkušení policisté a četník se nenechali zastrašit a navzdory útokům se k Helmovi pokusili přiblížit. V okamžiku, kdy strážmistr Werner byl na krok od Helma, útočník se pokusil zmocnit Wernerovy pušky. Schwarz s Hackenschmeidem pochopili závažnost situace, šíleného Helma násilně přemohli, nasadili mu pouta a vyvedli jej z domu.
Vůz, v němž byl Adalbert Helm eskortován k soudu, doprovázel početný dav zvědavců, kteří se shromáždili před soudní budovou a spekulovali o příčině Helmova zatčení. Za dveřmi soudu již probíhal výslech zadrženého. Ani pro soudce však nebyla spolupráce s panem Helmem snadným úkolem. Nakonec rozhodl o přerušení řízení a nařídil psychiatrické vyšetření zadrženého. Lékaři nakonec konstatovali, že Helmovo chování vykazuje klinické příznaky paranoie. V důsledku této diagnózy byl muž převezen zpět do svého domu a podrobován dalšímu pozorování jeho duševního stavu.
*

Jméno Adalberta Helma uvedené mezi majiteli domů v adresáři teplického okresu z roku 1873. Zdroj: Krajská vědecká knihovna v Liberci.

Ačkoliv Mlýnská ulice prošla v 70. a 80. letech 20. století masivní asanací, dům č. 450 (uprostřed) zde dosud najdeme. Zdroj: RealityProEu.
Heinrich von Zimmermann
Nyní se vraťme ke spisovateli H. von Zimmermannovi, který dle článku bydlel v Helmově domě č. 450. Jediný dohledatelný spisovatel tohoto jména, jehož datum narození a úmrtí by odpovídalo době, v níž se příběh odehrál, byl rakouský spisovatel, novinář, dramatik a herec Heinrich Karl Sigismund von Zimmermann, narozený 18. 2. 1847 ve Štýrském Hradci (Graz), který během svého života působil především v německy mluvících oblastech Čech. Původním vzděláním byl právníkem a civilním povoláním úředníkem státních drah. Zemřel 28. 7. 1911 v České Lípě. Zda se v popisu zločinu jedná skutečně o tohoto Zimmermanna, nemohu s určitostí potvrdit, neboť se mi nepovedlo najít zmínku o jeho působení v Teplicích (tvořil především v jižních Čechách), ale s ohledem na častější změny jeho působišť je to velmi pravděpodobné.

Vlevo Heinrich von Zimmermann na fotografii z roku 1898. Vpravo obálka knihy „Schön Gertraud: Ein Böhmerwaldmärchen (Šumavské pohádky o krásné Gertraud)“ z roku 1898. Zdroj: Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích.

