Teplické zločiny JÍLOVÉ U DĚČÍNA (EULAU), TEPLICE (TEPLITZ), 8. 12. 1890:
Ve dvou vydáních ze dnů 13. 12. a 17. 12. 1890 přinesl Teplitz-Schönauer Anzeiger šokující zprávy z Jílového u Děčína o nálezu dívky umírající následkem devastujících zranění, o pátrání po její identitě a odhalení pachatele, jehož stopy zavedly četníky do Teplic. Společně s nimi tedy nejdříve vykročíme za hranice teplického okresu, abychom v Teplicích tento případ uzavřeli. Vezměme to však pěkně od začátku.
Dne 8. 12. 1890 na cestě mezi Modrou (Riegersdorf) a Jílovým u Děčína (Eulau) byla nalezena těžce zraněná mladá dívka v bezvědomí. Na první pohled bylo zřejmé, že utrpěla vážná zranění v oblasti hlavy. Rány způsobené tupým předmětem, nejspíše kamenem, musely být oběti uštědřeny velkou silou, neboť měla tříštivé zlomeniny lebky. Dívce již nebylo pomoci a při převozu do Modré svým zraněním podlehla. Smrt působila o to tragičtěji, že dívka byla ve vyšším stupni těhotenství. Protože u zavražděné nebyly nalezeny žádné doklady, které by osvětlily její totožnost, tisk přinesl pouze tento stručný popis: žena ve věku asi dvaceti let, střední postavy, oblečena v zelených šatech a hnědém kabátě, na místě nebyl nalezen klobouk ani nákrčník. Pátrání po totožnosti mrtvé a po jejím vrahovi se roztočilo na plné obrátky.
Spletitý uzel se začal rozmotávat již brzy přímo v Jílovém, neboť četníci při intenzivním pátrání narazili na důležitou osobu. Byla jí místní služebná Anna J., která vypověděla, že na základě popisu se s největší pravděpodobností jedná o její spolubydlící, osmadvacetiletou Franzisku Klementovou, zaměstnanou v mandlovně a žehlírně prádla, pocházející ze Světce (Schwitz, okres Teplá), která den před nálezem zavražděné ženy kolem půl třetí odpoledne odešla z bytu v doprovodu svého chlapce, kovářského pomocníka, a dosud se nevrátila domů, aniž by své spolubydlící zanechala vzkaz.
Četnictvo tedy své pátrání zaměřilo na kovářského pomocníka, a na základě popisu se četníkům podařilo ztotožnit jej s osobou Adolfa Karbeho, zaměstnaného u kovářského mistra Norberta M. v Teplicích (Teplitz). Mladík při výslechu nejdříve popíral, že by s vraždou Franzisky Klementové měl cokoliv společného. Dle jeho první výpovědi se 7. 12. s Franziskou skutečně setkal, avšak ta ho pouze doprovodila část cesty na vlak Duchcovsko-podmokelské dráhy, rozloučila se s ním a odešla. Karbe dle svých slov cestoval do Libouchce (Königswald), odkud dále pokračoval za matkou do Steinsdorfu (obec v okrese Greiz, Durynsko). Nadcházejícího dne se vrátil zpět do Teplic. Od té doby Klementovou neviděl. S touto výpovědí se však četníci nespokojili a mladíka podrobili dalšímu náročnému výslechu, který přinesl kýžené doznání. Jak se tedy nešťastná událost opravdu odehrála?
Adolf Karbe v slzách přiznal, že Franziska Klementová jej skutečně doprovodila k vlakovému nástupišti, na němž se rozloučili, avšak pozdějším vlakem jela za ním a jeho matkou do Steinsdorfu, čímž Adolfa nemile překvapila. Mezi ním a Klementovou bylo patrně dlouhodobé napětí. Můžeme jen spekulovat nad tím, zda předmětem jejich neshod bylo očekávané dítě. Konec 19. století nebyl příliš nakloněný předmanželskému početí dítěte, a dnes častější, ač někdy stále diskutované umělé přerušení těhotenství znamenalo komplikované a riskantní řešení nevítaného rodičovství. Důvodů, proč Adolfa zoufalá Franziska pronásledovala, přičemž u sebe měla kufřík a hotovost ve výši 60 zlatých, nedávno vybraných z vkladní knížky, mohla být řada, byť Adolfovo odmítání těhotné partnerky se zdá nejpravděpodobnější.
Naštvaný Adolf se rozhodl, že Franzisku doprovodí zpět domů. Za tmy proto vlakem vyrazili do Jílového. Po příjezdu Franziska nezamířila rovnou do svého bytu, ale s Adolfem vedla debatu o společné budoucnosti. Nejspíše na něj naléhala, vyčítala mu, pobízela ho k odpovědnosti. To už Adolf nevydržel, a když si oba milenci, vyčerpaní dlouhou cestou a hádkou, sedli na polní cestu, mladík se rozhodl vyřešit svůj problém tím, že se Franzisky jednou provždy zbaví. Popadl kámen a zběsile jím dívku bil do hlavy, načež ztratila vědomí a zůstala nehybně ležet. Karbe zanechal umírající Franzisku na polní cestě a vrátil se do Teplic.
Celý týden, v jehož průběhu postupovalo pátrání po totožnostech mrtvé a kovářského pomocníka, se Adolf Karbe klidně věnoval své práci v kovářské dílně, aniž by na něm kdokoliv poznal, že má na svědomí vraždu, což později dosvědčil i Karbeho zaměstnavatel. V důsledku přiznání byl Adolf Karbe zatčen a postaven před soud. Následně byla provedena prohlídka vrahova bytu, přičemž byla nalezena částka 31 zlatých, která patřila Klementové. Jak jsem výše uvedl, dívka si teprve nedávno vybrala částku 60 zlatých z vkladní knížky, zatímco Karbe mohl podle slov jeho zaměstnavatele disponovat nanejvýš částkou 6 až 7 zlatých. Dále byl u vraha nalezen kufřík, který rovněž patřil Klementové. Zatímco z těhotné dívky prchaly dva životy, její i nenarozeného dítěte, bezcitný mladík se nezdráhal umírající oběť okrást. Je jisté, že soud tuto skutečnost neopomněl zohlednit při vyměřování trestní sazby, aby měl Karbe ve výkonu trestu dostatek času o svém činu přemýšlet.
*
Úvodní koláž. Autor: Martin Vršecký. Zdroje: Old Teplice, Wikimedia Commons, agentura Alamy.
