Teplické zločiny TEPLICE (TEPLITZ), DUCHCOV (DUX), 4. 3. až 10. 5. 1893:
Představte si situaci, v níž procházíte městem, když najednou se proti vám vynoří běžící muž s revolverem, za ním utíká policista, k němuž se přidávají další kolemjdoucí ve snaze prchajícího pachatele dopadnout, neuvědomující si nebezpečí, jaké pro ně ozbrojený muž představuje. Přesně takové drama se odehrálo v sobotu 4. 3. 1893 v teplických ulicích. Lekli byste se a ukryli? Nebo byste se připojili k policistovi a snažili se muže dopadnout? Naštěstí můžete bezpečně povolit uzdu představám, neboť tento 132 let starý a dávno zapomenutý případ ožije pouze v následujících řádcích a fotografiích.
„Dnes už jsem jednu ženskou zastřelil…!“
Široká ulice (Breitegasse) se nacházela v bývalém židovském ghettu a po celém městě byla proslulá především díky podnikům nejrůznějších kvalit, které nabízely dámskou společnost. V hostinci „Zur Stadt Turnau“ (U města Turnova) ve stejnojmenném domě ubíjel čas s jednou dámou nevalné pověsti také šestadvacetiletý horník Paul Püschel. Kolem zmíněného podniku větřil policista, neboť měl v hledáčku Püschelovu náhodnou společnici, na niž bylo hlášeno několik stížností a měla být proto předvedena na policejní stanici. Po vstupu policisty do lokálu a výzvě pochybné dámy k předložení dokladů a odchodu na stanici se Püschel na policistu rozlítil a začal svou společnici bránit. „Dnes už jsem jednu ženskou zastřelil a nečiní mi problém zastřelit někoho dalšího,“ vykřikl a vsunul ruku do kapsy saka. Policista pojal podezření, že muž nežertuje, opustil hostinec a spěchal na nedalekou služebnu, kde svému nadřízenému Schwarzovi podal hlášení o nepříčetném muži, který byl podle všeho ozbrojen.
Zdroje: Zykmund, Neuvirt, Kuranda, Špaček: „Teplice, Teplitz-Schönau, Lázeňskou branou na Královskou třídu“, 2012 / Teplitz-Schönauer Anzeiger, ročník 27., číslo 74., středa 14. 9. 1887.
Nevyšla rána, začala honička městem
Policista Schwarz se proto vypravil do hostince „Zur Stadt Turnau“, v němž Püschel stále seděl, přistoupil k mladíkovi a požádal jej o legitimaci. Püschel policistově výzvě vyhověl, ale zároveň vytáhl nabitý revolver, namířil jej na policistu a zmáčkl spoušť. Než policista stihl zareagovat, ozvalo se cvaknutí. Kulka však nebyla vypálena, neboť útočníkův revolver se zasekl. Püschel odstrčil společnici, vrazil do policity, rozrazil si cestu mezi štamgasty a vydal se úprk teplickými ulicemi. Z Široké ulice se vydal do uličky U Divadla (Edmundstrasse), z níž zahnul do Krupské (Graupnergasse). Běžící postava s revolverem v ruce neunikla kolemjdoucím, kteří se v hrůze otáčeli, někteří se schovali, neboť Püschel mířil hlavní kolem sebe a marně se pokoušel vystřelit. Technická závada zbraně tak zachránila život nejen policistovi, ale i náhodným chodcům.
Za mužem utíkal policista Schwarz, který píšťalkou ze všech sil svolával na pomoc své kolegy z přilehlých ulic. K němu se připojili dva dělníci, Johann Fritsch a Josef Theisinger, pronásledující pachatele Krupskou ulicí. Děsivé drama bylo završeno na dnešním náměstí Svobody (Marktplatz), kde byl Püschel zezadu sražen pekařským pomocníkem Adolfem Seifertem a zpacifikován oběma statečnými dělníky. Mezitím doběhl Schwarz s dalšími strážníky, kteří útočníka zatkli a odvedli do vazby.
Na základě šetření bylo zjištěno, že Paul Püschel má domovskou příslušnost v Duchcově (Dux). Protože byl zatčen pro závažný trestný čin, byla ke spolupráci povolána duchcovská četnická stanice, oprávněná případ vyšetřit. Po příjezdu dvou četníků z Duchcova se podle očekávání teplické policie potvrdilo, že zadržený Püschel je známý recidivista. Navíc vyšlo najevo, že je hledán pro pokus o vraždu, kterého se v Duchcově dopustil téhož dne ráno. Zločin duchcovského horníka tím nabyl dalších rozměrů.
Když odpykání vězeňského trestu vede k dalším zločinům
Případ projednával krajský soud v Mostě (k. k. Kreisgericht Brüx), kde 4. 5. 1893 proběhlo závěrečné slyšení před soudní porotou, o němž detailně informoval Teplitz-Schönauer Anzeiger ze středy 10. 5. 1893 a během něhož byl rozkryt duchcovský pokus o vraždu. Toho se Püschel dopustil na své partnerce, devatenáctileté Emílii Wildnerové. V blízkosti Valpružiny šachty (Walburgischacht) na ni vypálil tři rány z revolveru, které zasáhly obličej, rameno a hrudník. Těžce zraněná dívka byla záhy nalezena a převezena k lékařskému ošetření. Její zranění byla vážná, ale neohrožovala ji na životě. Útěk z místa činu Püschel vysvětlil tím, že po nedokonané vraždě Wildnerové měl v úmyslu spáchat sebevraždu, musel se však nejdříve vypravit do Teplic pro další náboje do revolveru. Jeho teplické obstarávání munice, které skončilo zábavou v hostinci „Zur Stadt Turnau“, pokusem o střelbu a útěkem, již známe.
Zdroj: Wikimedia Commons.
Obžalovaný se hájil proti obvinění z pokusu o vraždu tím, že uvedl, že jej Emílie Wildnerová, kterou podle něj týrala matka, opakovaně žádala, aby ji zabil. Jeho tvrzení však odporovalo výpovědím poškozené Emílie, její matky Marie Wildnerové i přímé svědkyně činu Marie Dvořákové. Z nich vyplývalo, že Emílie se na naléhání své matky chtěla od Püschela odpoutat, neboť oběma ženám dlouhodobě naháněl strach. Püschel byl nedávno propuštěn z mosteckého vězení, v němž si odpykával trest za napadení veřejného činitele a urážku stráže. Po návratu z výkonu trestu propadl trudomyslnosti a jeho chování se stalo nevypočitatelné. Matka Marie Wildnerová se obávala, že Püschel přijde zcela o rozum a oběma ženám ublíží. K napětí ve společné domácnosti přispívala Püschelova závislost na alkoholu a nezaměstnanost. Odsouzený před výkonem trestu usiloval o práci topiče. Následkem odsouzení se jeho plány zhatily, a když zjistil, že se jej Emílie chystá opustit, rozhodl se ji zabít, přičemž se na tento čin připravoval již delší dobu.
Incident v Teplicích byl podle výpovědí policisty Schwarze, obou dělníků, hostinského Karla Nacka z Široké ulice a dalších svědků popsán v souladu s obžalobou, čímž bylo potvrzeno nebezpečné a vzdorovité chování obžalovaného.
Soudní porotě byly položeny čtyři otázky týkající se viny obžalovaného, z nichž všechny byly zodpovězeny kladně. Dodatečná otázka, zda obžalovaný spáchal svůj čin v opilosti či nepříčetnosti, byla zamítnuta. Paul Püschel byl krajským soudem v Mostě odsouzen ke třem letům těžkého žaláře, zostřeného pravidelným půstem a temnicí.
Tepličané o této dramatické události v městských uličkách ještě nějaký čas mluvili, než ji čas i s osudem Paula Püschela odvál do historie.
*
Zdroj: Wikimedia Commons.
Zpracováno dle článků „Eine aufsehenerregende Verhaftung“, Teplitz-Schönauer Anzeiger ze dne 8. 3. 1893 a „Das Liebesdrama in Dux“, Teplitz-Schönauer Anzeiger, rubrika „Soudní síň“ (Gerichtshalle), ze dne 10. 5. 1893.
Úvodní koláž. Autor: Martin Vršecký. Zdroje: Alamy, Digitální archiv Šechtl a Voseček, www.starepohledy.cz.
